Ty, jenž rouchem noci máváš,
ty, jenžs nebe rozklenul,
prostým srdcím prosté dáváš
radosti jak chléb a sůl,
ty, jenž v nic nás uvrhuješ
a zas k světlu zpátky rveš,
ty, jenž pánem světa sluješ,
život jsi a smrt jsi též,
obrať k nám svou tvář, tu skvoucí,
projev nám svou přítomnost,
zírej z nás, ty vševidoucí,
Pane, Bože, buď náš host!