Je tolik soužení v těch čtyřech zdech,
teď, před úsvitem rána –
Nechť o tom ví tvůj každý krok a dech:
žes milována.
Já o tolika ještě tajemstvích
ti šeptat umím
a tolikrát se vedle tebe, tich,
v svůj smutek ztlumím...
Či přijde den a půjdeš zase dál,
kde jiné hvězdy svítí?
Já, který mnoho v tomto světě znal,
znám z cesty jíti.
A jestli vášeň, setkání či cit
mi tebe vezmou, drahá,
ty zbudeš ve mně, pokud bude žít
v mém zraku vláha.