Ctím každý národ. Ale tím, co tak slove,
Bůh zavrhl strom, jenž z pýchy tlí.
Národa není. Jsou národové,
do sebe vrostlí, v sebe zahryzlí.
Též z nenávisti kus družnosti zbývá.
I vojna je útvar soužití.
I vraždou se míza do mízy vlívá,
že nelze těch kmenů již roztíti.
Jen jedním jazykem zpívá vždy Musa,
však tiše ji provází čtyrhlasý sbor;
a národa vrchol hraje v slunci jak druza,
z níž probleskují žilky zámořských hor.