Sny vyvanuly. V nových měších zkysly
mdlé kvasy pověr. S duše setřen pel.
Z milosti vaší, královské vy smysly,
jsem světlo, tma, jsem smrt i stvořitel.
Mé slunce ve mně. Z jitra vstát mu velím
a bílé roucho mešní oblékám.
Vykročiv na práh, s průvodem svým celým
já před svým vlastním božstvím poklekám.