Pod stříbrem sněhu černé kmeny.
Pod nohou listí, záhy sváté.
Jež jste mne potkaly, ženy, ženy –
milujete? a vzpomínáte?
Tančily jste jak ve větru pruty.
Štíhlé a sličné a sladké jste byly.
Mráz přišel přes noc; není krutý;
smutně se směje, stařeček bílý.
Sníh padá s větví na mou hlavu.
Možná, že léto do zimy vzkvete.
Vy, vzešlé z temna, teď ztracené v davu –
Vzpomínáte? A milujete?