Když hlava pobolívá,
hra smyslů raněných,
je v srdci víra živa,
jíž večer na ně dých’.
Až usnu, pod nebesy
své dlaně sepne svět,
a křivoklátské lesy
mi chorál budou pět.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.