Májová vůně prostorem se bělá,
dýše a šeptá jabloň zrůžovělá.
Aleje, ozářené svítilnou,
jak řady nevěst pod závojem jdou.
Opuštěn, tichne čistý sad a svět.
Prohřátý výdech stoupá pod nebesa.
Čas od času, jak mrtvý motýl, klesá
mlčky a těžce s magnolie květ.