Má v každé bundě četné kapsy
a v nich, s čím hrávají si chlapci:
nůž, zvaný kudla, na zahrádku;
pár cvočků; gumu; pestrou látku
a špagát na pouštění draka;
pera i dřívka všelijaká;
k lepení světa něco kitu;
k bourání ždibec krakatitu;
tři knížky: „Bosko kouzelníkem“,
„Jak s loutkami hrát divadlo“,
„Snadno a rychle loupežníkem“ –
a po každé má v kapse sklo.
To věru fortelné je sklíčko,
sám Krakonoš mu kdys je dal,
jím políčí si na sluníčko
a třebas ještě výš a dál;
ba zamíří tak převysoko,
jak by chtěl boží vidět oko.
A kdykoli ten div se zdaří,
že, o svém štěstí sotva věda,
zachytí cos jak ultra-záři
do kouzelného zrcátka,
hned namíří si na souseda
a začne pouštět prasátka.