Nevím, kde dlíš.
Nevím, zda spíš
v tu chvíli, kdy srdce jdou spat.
Den co den víc
já chtěl bych ti říc,
že mám z té duše tě rád.
Čte nenávist
tvé duše každičký list,
a přece čím dál budem sví.
Ba jedenkrát snad
my dva budem spát
v společném hrobě – kdož ví!