Je stále týž ten svět, kam jste se navrátili
od smrti, z mrazu, z běd: Istný, hebký, rozpustilý,
jak duben zahrá si a dovádí jak dítě,
mák zatkne ve vlasy a zapláče si skrytě:
však svůdně voní zem a nadosmrti krásné
nám slunce nad nebem plá, shasíná i shasne.
Je stále týž ten svět, kam jste se navrátili:
jenž v lásku míchá jed a pro polibek šílí,
pln díků dá se bít, je sluhou, je-li pánem,
a na smrt-li má jít, zatančí pod čakanem.
Ta zem je stále táž, i v úsměvu i lkání,
a všechen život náš je jedno umírání.