KEJKLÍŘ

Byl jednou mnich a nečet z knih, ba při hodinkách klášterních v duchu se toulal po tržišti, kde tleská dav a děti piští,

když s hůlkami a s talíři se produkují kejklíři a po celého rynku délce metají vzduchem kotrmelce.

Nic nedoved než tancovat. Vždyť nebyl nic než akrobat. To aby žár svůj pouhasil, vstoupil sem v klášter hledat asyl –

a našel tu jen stud a žal. Ctít Pannu štětcem každý znal či opěvat či v kovu odlít. On – leda nohama se modlit.

A tak se utek do kaple a před oltářem poklek: „Hle, ty zářivá, ty nad anděly, tak bídný jsem, tak neumělý.

Chtěl bych tě uctít, ale čím? Barvou a žalmem neumím. Jak smí tě oslavit, ty čistá, potulný chlap, ekvilibrista?

Na hlavě stát? Či s noži hrát? Či karty eskamotovat? Aj, něco zbožného znám přeci: Líp tančím nežli všichni světci.

Vím, jak se klouže v hladkém sále. Dovedu, hleď, saltomortale –“ A dveře zamk a: „Boží matko, půjč mi to svoje Jezulátko!

Tak, teď s ním dvorně v kole jdu, jaké se tančí v Poitou, teď trochu čerstvěj poskočíme, toť, pane, po lotrinsku, víme,

teď pohoupu se v kolenou, takhle se tančí nad Seinou, teď tanec Arden a teď nantský a tenhleten – komediantský!

Jak? Mračíš se, že hrám si s ním? Svůj stud a bolest nezhasím. Já chtěl tě utěšit v tvém hoři, a divočej má krev jen hoří.

Ach, na ruku ho zase vem, já bídák, břidil, rouhač jsem. Že tě tak uctím, já se těšil, a na tvém děťátku jsem zhřešil!“

Hloub osten v srdce, hloub se ryl. Jak míč by byl, se odrazil, v přemetu nazad chyt se stěny, vzhůru se švih jak pomatený,

do klubka stočen, vířil, zpit – až střemhlav, chtěje uhasit svůj plápol neuhasitelný, soše pad k nohám s kazatelny.

A převor s mnichy zaslechli, že někdo hlučný v kapli dlí. Skulinou dveří nahlíželi a bohopustý rej tam zřeli.

Když nikdo neozval se jim, do kaple vpadli násilím, a sotva před oltářem stáli, zahlédli obraz nebývalý:

Šla Panna dolů po stupních. Děťátko dala z loktů svých. Plachetku bílou s hlavy sňala. Ke křeči údů poklekala.

V hasnoucí oči zírala, slzy a pot mu stírala, nad kejklířem se nakláněla, krev líbajíc mu s jeho čela.