Křída nejsem a nejsem z křemene.
K ozdobě sotva vám budu.
Jaký jsem, tak vemte či nechte mne,
hranolů shluk nebo zrůdu.
V slunci jsem ležel a z moře plul.
A třebaže dávno je tomu,
je na mně hořkost a chutná jak sůl
a duhou hrá lesk mého lomu.
Po dnešním vkusu sic není můj tvar.
Ani řád, jímž krystalisuji.
Jsem, jaký jsem. Ať druza, ať škvár,
ne po vašem: po sobě sluji.