Jen spát a neposlouchat.
K míru se přihotovím.
A přece jsem zaslech to šplouchat
pod člunem Charonovým.
Převez mě, převozníku,
kde rána nešílí,
nes plnou náruč mých díků
za dny, jež těšily,
i stopy těch, které ťaly,
i těch, které pálí jak dnes.
Jsem docela tich. Jsem tak malý – –
A člun – člun nepřevez.
Těžká hlava mi klesla
k břehu, kde tvrdě se dní.
Ale údery nočního vesla
i za dne teď z dálky mi zní.