Nejstrašnějšího reka –
ó dění záhadné! –
shléd zrak můj: Nadčlověka!
Kov kovu! Zázrak! MNE!
Mru hledem tím. Však v smrti,
svou nahmatavši zbroj,
i boha dlaň má zdrtí,
až vzkřiknu: Hoj! Stroj boj!
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
DRAVEC PŘED ZRCADLEM · Otokar Fischer · Poetry Cove