Již bílé dálky splývají
s bělostných ledů lemem,
dva vodopády zpívají
o rozloučení němém,
o pohledu, jenž vytušil,
že prvý jest i slední,
že každá touha, každý cíl
se přiblíží a zvšední – –
Ach, klesá, klesá ledů lem
do dlaní noci bílé,
a mezi mnou a letmým snem
jsou míle, míle, míle –