Skip to content
1889–1940

VÝČITKA.

Petr Fingal

Že mám tesknit? Jaké vzlyky pro tu trochu erotiky, jaký pláč a žal? Nebyla přec z prvních květů,

které se stromu mých vznětů vítr sudby svál. A pak, věřte dobře zcela, že zas nová odumřela

z hloupých vidin mých! Po všech tužeb ztroskotání v duše mojí šedé pláni ležet má jen sníh.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.