Jak vidím, veršů celé roje
jsou na tom Vašem vějíři,
i dilletantské kresby svoje
sem kladli mladí malíři.
Je Hálek tu, Machar i Sova,
pár kradených vět z Museta,
moudrost tu stará, střední, nová,
kde který známý poeta.
Je kalleidoskop věru pravý
v té směsi různých básníků,
a těžko zachytit verš hravý
k harmonii těch slavíků.
By rozmnožen byl jejich počet,
s úsměvem jste mne pozvala.
Nu, už jsem vši tu moudrost dočet.
Je rad tu hojnost nemalá.
Co já mám radit, rcete přeci!
Ach, je to úkol prokletý...
Ha! – Už to mám: – učte se péci
třeba dobré amolety!