Je rozkošná a mladá, vonná a svěží,
svým pohledem rozjasní každý kout,
a kde kdo se k ní rozveselit běží
s touhou, by směl ji k srdci přivinout.
Sbor čertíků jí září v modrém zraku,
div není, že rej jejich rozptýlí
i na mém čele řadu chmur a mraků
a vdechne v duši volnost motýlí.
Co koketnosti v ručkách jejích malých!
Co kouzla nad to v tance poskoku,
co poesie v tvářích studu dbalých!
Gracie tolik není v rokoku!
I klepařením zabývá se čile,
šprým ráda má prý nad vše komický....
Jak divit se? Vždyť je to dítě milé
z Hor Kuten, kde žil – Mikeš Dačický!