Divné to Vánoce slaví český lid: od Karpat k Šumavě, z Krkonoš k Moravě
mizí sluch i vid; široširé sněžné pláně plny bojovníků Páně, odevšad se nese
píseň v zbožném plese: Narodil se Kristus Pán, milujte se! V Praze i na venku
mužů prázdný byt; v kostelích jen starci, ženy, v modlitbách jsou pohrouženy, zvony slyšet znít:
půlnoční to vyzvánějí, radostně ty zvony znějí, česká zem se třese v písní zbožném plese:
Narodil se Kristus Pán, radujte se! Kdo zbraně uneseš, pospěš v boží boj;
pravda zrodila se svatá, jako zora jitra zlatá, nepřebraný zdroj; Herodes však chvátá lítě,
aby vraždil božské dítě, zem se celá třese v hrůzy zbožném plese: Narodil se Kristus Pán,
nebojte se!“ Tak Žižka kázal; dozněl jeho hlas: po Čechách a po Moravě,
pospíchá lid k němu, k hlavě: Vzhůru, již jest čas! Jinoch, muž, ba také děvy spěší – blanické to zjevy,
zem se celá třese v nadšení a plese: Narodil se Kristus Pán, radujte se!
Snad den již soudný přiblížil se nám: V prach se řítí města, domy, hradby vozové zní hromy
v temný nebes chrám: Ve dne černý sloup se zdvíhá, v noci ohnivě se míhá, jako Israeli
předcházel sloup skvělý, v něm šel zničit Hospodin nepřátely. Ba, den již soudný
přišel na ten svět: Dies irae, dies illa, na vždy zničí noci díla den jak čarný květ.
Hle, to předzvěsti jsou světla, jitřenka to pravdy zkvětlá, v svět se temný nese u vítězném plese:
Narodil se světla Pán, radujte se! Den když se blíží, světla hlasatel
zpěvem pronikavým budí z ospalosti lidskou hrudi. Tehdy také pěl: „Kdo jste boží bojovníci!“
bylo heslem pravdy bdící – odevšad se nese píseň v zbožném plese: Narodil se Kristus Pán,
radujte se! Divné to Vánoce slaví český lid: od Karpat k Šumavě,
z Krkonoš k Moravě mizí sluch i vid; široširé sněžné pláně plny bojovníků Páně,
odevšad se nese píseň v zbožném plese: Narodil se Kristus Pán, radujte se!
Cookies on Poetry Cove