Ani šelest. – V tichém ruchu
hodina se blíží duchů.
Lampa svítí. Matka boží
hledí v teskném hoři dolu
na Syna, jenž hyne v bolu,
na hlavě korunu z hloží.
Ticho vůkol o půlnoci.
„Sprosť mne viny, v tvé jsem moci,“
kolem kříže ruku vine –
„chraň mne, mocný Hospodine!“
Pode křížem leb se šklebí.
„Přeludem jest život celý –
hledej štěstí pouze v nebi –“
zdá se šumět v tiché celi.
„Láska – přelud?“ Šeptá tiše
jako ve snu abatyše.
„Není lásky na té zemi?
Mlčí vše? Svět celý němý?“
Hledej lásku k Spasiteli –
viz ten stín! Tvá láska kráčí –
Na krvavý stín zrak šine,
k zemi pólo klesá v pláči.
Ani šelest. V tichém ruchu
hodina se blíží duchů
blíž a blíž – jak hudba s výší,
rajských křídel šelestění...
Hudba, zpěv se střídá, mění
obklopujíc abatyši...