Rosa voní. Myšlénky mi
roztoulané hlavou jdou.
Tlumok vzal jsem a jdu s nimi,
s toulavou tou čeládkou.
S cikány já u ohniska
u kradených brambor dnes
used’ jsem, a zrak mi blýská,
v pravo pole, v levo les...
Oheň náš, ach, oheň náš,
věrní psi jsou naše stráž,
po silnici za polem
ať jde četník s chocholem,
teď kdy voní vše, vše v květu,
noc mhy bílé rozvěsí,
ať na jeho bajonetu
slunce jas též blýskne si!...