Štěstí přišlo ke mně. Jak to v světě jest,
nebylo však celé, bolesť šla mu v patách,
Bylo jako květ, jenž v slunci začne kvést,
přes který však síť svou černý pavouk natáh’.
Arciť kvete květ a všecko září kol,
arciť píseň zní už se zelených strání,
motýl vesele se vznáší přes údol, –
ke květu však pavouk ohyzdný se sklání.
Září i ta síť,
kterou pavouk sklenul,
stříbrná jak niť.
Já však v bolesti
už jsem zapomenul
věřit ve štěstí!...