I pluhy složili a na ně narovnány
s hřebíky rezavými porouchané brány;
vše dali do stodol, neb zaseto juž mají
a vráteň pozorně na zimu zavírají.
Jsou dlouhé večery a žádné práce není!
O Havlu odbyli si svoje posvícení,
– i pastvy přestaly a dni se rychle krátí,
již doba přichází, kdy peří začnou dráti.
A byli na trhu; dík, zjasněny jsou tváře:
vše šťastně prodali. Teď čtení kalendáře
jim večer nastává a pohádky! Ba, peří
dnes dráti začali, to na výbavu dceři!
Vše dobře skončili, přec zimy se však bojí
a často hospodář zadumán stranou stojí
a spíše mlčeliv se zřídka v hovor dává:
Jim dcera nejstarší od Havla pokašlává – –