Přišlo to najednou, slabý jsem byl,
řekli mně, můžete jíti...
za ten čas co mi jen ubylo sil,
– stačí-li zbylé, abych dál žil,
a mám-li právo dál žíti?!
V žití mém pro jiné je-li tu zisk
a právo mám-li teď k němu,
možno, bych bludičky září v svět trysk’, –
ach, stačí jediný, jediný stisk
zbraně a konec je všemu!...
Ale já musím kraj domácí zřít
po všem tom trápení mnohém,
rodného domu chci spatřiti štít,
kdo mohu česky říc, musím-li umřít:
„Děkuji! Přátelé, s Bohem! – –“