Tak promarniv všecko už tady,
sám sebe dav životu v plen,
jsem v dálkách snů obléhal hrady,
dnes vracím se pohroužen v sen,
mdle v ňadrech už srdce mi buší,
cit ještě zas v ňadrech mi šlehá,
ó, jaká to podivná duší
dnes zase mi přetekla něha!
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.