Je ubledlá, jak skvoucí lilje čistá,
neb mladou paní stane se již v krátku,
již s maman svojí výbavu si chystá
a všecko, všecko připravuje k sňatku.
Že jeden snílek láskou pro ni zmírá,
to moudře ona pranic nestará se,
že milovala, sice nezapírá,
vždyť kořili se mnozí její kráse.
Však maman všecko, vše jí vysvětlila,
že láska jest jen pouhý přelud mládí,
že není nutna k sňatku vášně síla,
kdož beřou se, že nesmí se mít rádi!
A proto půjde jistě s klidnou tváří
a s netajeným žárem v tmavém oku,
až přijde čas před kněze ku oltáři
a hrdě zpět po ženichově boku.