Sníh zmizel se strání, a jarní večer líně
si lehal do polí, jež neoseta ještě
se táhla přede mnou; však potok v úžlabině
byl dosud rozvodněn, neb vypil jarní deště.
Vůz v mlze černal se. Hubenou zřel jsem herku
se v trávě pasoucí. Mhou oheň zticha dýmal.
Kouř lezl po zemi. Na houni blízko štěrku
kluk ležel cikánský, a vedle táta dřímal.
Hrál někdo na housle, do polí jenž si vyšel,
a pole voněla a brambory tam pekli.
Kůň hlavu pozvednul a zařehtal, jak slyšel
ve vzduchu jásati divoký čardaš vzteklý.