Čárný moku, jiskru v oku
rozněcuješ básníku,
doušek prvý hřeje v krvi
jako slunce v rovníku.
Smutek mizí, šťáva ryzí
když zasvitne v poháru,
zde u zřídla rostou křídla
i starému soumaru!
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.