Nevěř, synu, hladké tváři,
v dívčích ústech není med,
psáno budiž v slabikáři,
víc že chutná srnčí hřbet.
Když ti láska proudí v těle,
na Gambrinův pomni dar,
mnohé srdce příliš vřelé
uhasil už pivovar!
Nedej zmýlit svoje zraky,
ňader vida nádheru,
chceš ty vnady míti taky?
Zajdi k Waldek-Wagneru!
Že máš siré lože svoje,
nelkej, synu ubohý,
ušetřil’s tak dlouhé boje,
možná, že i parohy!