Povozy temnou nocí hrčí,
karneval hýří městem dnes,
počestné dcerky patricijské
navštívit musí všecky ples.
Při lampy světle osaměl jsem;
zašlé jen zlato vzpomínek
svítá mně z dálky z mrtvé strže,
do které kles’ můj mladý věk.
Daleko odtud, kde bdí naděj,
daleko odtud v země víl,
bláhový duch můj v dobrodružných
cestách by nyní zabloudil!
Povozy temnou nocí hrčí,
k tanci se plní stkvělý sál,
jak by teď za mnou Faustův ďábel
chladně se mému snění smál...