To není už láska, jen modravý sen,
jenž lehce mne políbil v čelo,
jak střemchy když rozkvetou v májový den,
mé srdce zas písněmi znělo...
Proč nepřišla’s tenkráte, dokud byl čas,
kdy krásu žen s láskou jsem chápal,
když k hostinám lásky mě volával hlas
a mládí se rozžehal zápal!
Tvé kroky jdou tiše, ty jiný máš cíl,
v tvém srdci se naděje tísní,
kde jiný by s láskou tě doprovodil,
já se smutnou klopýtám písní...