Děda náš jednou gumáčka vzal
a na výlet s chůvou jsme jeli,
po cestě jsem si u táty spal,
my zasednem hravě vůz celý.
Na kraji lesa hájovna jest,
na řetěze ohař tam štěká,
ve žlutém písku může se lézt
a tráva tam vyrůstá měkká.
K svačině nám hned prostřeli stůl,
až v ústech se slévaly slinky,
mně dali jenom koláčku půl
a na čisté složili plínky.
Na tátu velkou dostal jsem zlost,
ba skoro mně bylo až k pláči,
pak chtějí na mně, abych jim rost,
což půlka mně koláče stačí?
Mladosti léta utečou hned,
tak málo se pro dorost dělá,
až přijdou školy, kantorský jed
mne beztoho otráví zcela!