Tak jako bludné balvany
my valíme se světem,
z nás mnohý, žitím uštvaný
teď věří jenom dětem.
Ó tváře tenkých paniců,
jež dívky rády spatří,
ó bystré běhy zajíců:
my nejsme vaši bratří!
Jdouť plíce naše jako měch,
když do vrchu se stoupá,
a bříško naše pro posměch
se v pravo, v levo houpá.
Však v hospodách jsme pány my,
hoj sklepnice se točí,
když sednem s hosty jinými,
všem vržou žasem oči!