Říjnové večery hlásí se tiše,
smutek jich v duši mou padá,
slunce už odešlo v daleké říše,
v samotách utichla lada.
Pasačky u ohně zpívají ještě,
za tmy se vracejí domů,
pomalu šelestí krůpěje deště
v aleji tesknících stromů...
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.