Seňorito z českých luhů,
láska tvá by šla mně k duhu,
ani chvilku neváhej
veselý se pustit v rej!
Mefisto, ty hnanče z pekla,
maska tvá se trochu smekla:
že jsi commis ve střižním,
po vtipu tvém nežízním!
Domino se vine ke mně
brzy bouřně, brzy jemně,
čeká, by se někdo splet’,
že nedošla právních let.
Na víno si mnoho peněz
přinesl pan Diogenes:
v moudrosti tak dojde dál,
než Řek, jeho ideál.
To jsou všecko plané řeči,
neboť význam tu má větší
nepláchnouti ze dveří,
až bude čas k večeři!