Ve vzdáleném parku ještě hudba hraje,
vůněmi letní noc dýchá,
ve stisknutích rukou láska žhavá zraje,
v polibcích závrať spí tichá.
Teď vzpomínám na tvé zádumčivé zraky,
jiskry dvě plápolající,
když visely v nebi zachmuřeném mraky,
co chtěly o lásce říci!
Když spadaly sluncem sežehnuté květy,
v pozdrav mně kynuly z dáli,
jak hluboko v moři potopené světy,
nad nimiž hvězdy jen vzplály...