Poháry dávno dozněly,
v přípitcích které řinčely,
zamženy jsou tvoje oči,
noc přišla s tvrdým právem svým,
rozluč se se svým panenstvím,
muž s tebou v ložnici vkročí.
Za tebou dveří padne tíž,
ženou se ráno probudíš
nového žití v den prvý,
v červnové noci plno hvězd,
nesmírné ticho kolem jest,
polibky třísní se krví...
Na čelo moje padá stín,
jak bych se díval do hlubin,
ve kterých smrt jenom číhá,
od lože mého prchá sen,
pod okna tvoje musím ven,
bludné kde světlo se míhá...