Několik oslů v zahradě
páslo se časného jitra,
chválili sebe na vzájem,
jaká jsou zvířata chytrá.
Dobře je žíti za plotem,
bodláčí žvýkati z rána,
otrokář když spí pod stromem,
možno je dělat i pána!
Z doubravy jelen běžel kol,
hlavu nes’ na hrdé šíji,
vyprávěl oslům, v mýtině
krásné že laně teď říjí.
Sladkými slovy vábil je
lásky a svobody posel,
nejstarší z oslů řek’ mu však:
Příteli, jaký jsi osel!