Šeré hvozdy, šeré lesy,
plné smutných melodií,
vás jen těžká mračna kryjí,
a jen mha se na vás věsí.
Jste tak věčně zadumány,
pusty, jako duše moje,
odsouzeny bez pokoje
slýchati – své vlastní hrany!
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.