Oh, marný odpor! Bláhový ten cit
mne stále na Vás, na Vás myslet nutí.
V mé duše hloubi hlas je tajný skryt,
jenž pouze na Vás budí vzpomenutí,
jak obraz Váš by v prsou mých byl vryt.
„Buď silen!“ dí, když dnové přijdou krutí
a „Doufej!“ píše v knihy žití list,
a čím mne více vraždí nenávist,
tím víc mne na Vás, na Vás myslet nutí.
Mou duší pro Vás věčný vlaje ruch,
v mém srdci hoří věčné lásky hnutí
a svět mi chrámem, až tam v nebes kruh.
A v tomto chrámu v světel zaplanutí
jen na Vás, na Vás hlas ten myslet nutí:
Snad, že jsem člověk jen a Vy můj Bůh!