Mé písně všecky patří Vám,
má duše celá, moje jméno.
Vám srdce mé je zasvěceno,
jak Bohu chrám,
kde věčný oheň lásky svítí.
Bez Vás i tento chrám se sřítí!
Mé všecky touhy patří Vám,
cit, rozum, vůle, vzpomenutí,
mé snahy, každé duše hnutí,
a vše, co mám,
čím žiji a co žije ve mně.
Bez Vás jsem méně, než prach země!
Sny, modlitby mé patří Vám,
má radost, naděje i víra
i slza, dlaň již s oka stírá,
když vzpomínkám
a bolesti se duše vzdává.
Bez Vás jsem míň, než v poli tráva!
A jestli něco znamenám, –
můj život, smrt má, zapomnění,
mé spasení i zatracení,
vše patří Vám!
Vždyť bez Vás by má lyra celá
již dávno byla spráchnivěla.