Cos v duši mé jak oheň pálí,
a světla kol se setměla,
zvuk kročejů se nese z dáli –
teď, jak by rety šepotaly!
A ticho zas – jen do čela
proud krve tepotem se valí.
A duši mou dál oheň pálí,
kol jizba víří setmělá –
teď parket prask’ – kdos vzdychl v dáli,
tma příšerná čís profil halí....
a mizí vše – jen do čela
proud krve horečně se valí....