Tak – oči přivři, zapři vše, co láká,
do hlavy noc ať myšlenkou se vkrádá.
Tvá duše mroucí v bezdno letem ptáka
vstříc mlze večerní ať smutkem padá.
Na marách kdesi, v bílých prken shluku,
na prsa křížem přehodí ti ruku,
za tebe láska tisíc nových zrodí
a ve tvář tvou – již nikdo neuhodí.