Jde podzim, listí otrhává
a chladem dívá se v mou duši.
Snad v bílém jíní bolest tuší,
jíž uklání se moje hlava.
Po letech života se vzdává
ten dlouhý vzdor a usne v hluši.
Jde podzim – listí odtrhává
a chladem dívá se v mou duši.
Koruna snů již opadává,
pták písní ticha neporuší.
Smrt pěstí kostnatou už buší,
a to je celá lidská sláva!
Jde podzim – listí otrhává....