Odežeň toho netopýra,
kol hlavy mé se denně věsí
a mučí mne a týrá, děsí,
v mou duši příšerou se vtírá.
Či nezříš? Bolem síla zmírá
a na mne Bída ruce mne si.
Odežeň toho netopýra,
kol hlavy mé se denně věsí!
A křičí, bolesti se vzpírá
mé Štěstí za černými lesy,
klid života je v dáli kdesi –
kam zbloudila jen moje víra?
Odežeň toho netopýra!