Za devíti horami...

Za devíti horami, za devíti moři Štěstí moje zpívalo si, co já hynul v hoři.

Darmo jsem se lidí ptal, kudy cesta za ním – až Tys mojí smutné dráze vzešla sluncem ranním.

Až Tvých očí úsvitem oblit, jitřní zoří – kouzlem byl jsem za horami, za devíti moři...