Oblaka se nebem šinou
jako bílí, sněžní ptáci,
s peřím, které pavučinou
po krajích se v modro ztrácí.
Místy bílá pára zřídlá
od mráčků se odtrhala,
jak by z bělostného křídla
hebká pírka vypadala.
Pírka stíháš v polétání,
dále táhnou sněžní ptáci –
nežli slunce v umírání
bělost jejich zakrvácí...