Podzimní nebe šedých mraků
smutně se klene nad zemí,
pod ním houf letí tažných ptáků,
teskná jak tucha skráněmi...
Podzimní nebe – jaká změna!
Jak bylo jindy jináče!...
Je teď jak opuštěná žena –
po chvílce vždy se rozpláče.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.