Vari od našeho pomezí,
které hradbou opevnil sám Bůh!
V ní jsme bývávali vítězi,
budeme ji bránit s druhem druh
všichni do jednoho, mladý, starý.
Od té hradby, útočníku, vari!
Chceme zde mít zemi svobody,
když jsme cizí pouta shodili,
volní s volnými žít národy,
pranikomu ani na chvíli
nechceme již býti za soumary.
Na stráži jsme – nepříteli, vari!
Kdo jdeš s dobrou vůlí, vítán buď
v dávném českých bratří úkrytu –
jdeš-li se zlou, postaví ti hruď
pravnukové dávných husitů,
hájit budou dávných hradeb tvary
třeba proti všem. Kdo zlý jsi, vari!
Masarykův, Benešův jsme lid,
nikdo cizí nebude nám pán.
Všechněm chceme mír a všechněm klid –
kdyby však nám měl být podkopán,
lev se zdvihne, vzletí sokol jarý,
zahřímáme: Rušiteli, vari!