Na pasece na návrší
sosen osamělé kmeny
patří v oblak olověný,
z něhož tiše, tiše prší.
Horizont se v mlze ztrácí,
nebe teskní olověné,
uslzené, opuštěné –
v hnízdech skrývají se ptáci.
Borovice větve věsí
nad pasekou na výšině –
kapky šumí ve chvojině,
na travinách, mezi vřesy.
Tichá větev níž se sklání,
ševel deště slyšet pouze –
a v něm zdá se plakat dlouze
přetichounké zavzlykání...